ŠOK

Stav, ohrožující život nastává, když oběhová soustava (která tělesné tkáně zásobuje kyslíkem a zbavuje odpadních látek) selže a životně důležité orgány, jako srdce a mozek, v důsledku toho nemají dostatek kyslíku. Vyžaduje ihned neodkladnou péči, aby se předešlo trvalému poškození orgánu nebo smrti.

Šok může být ještě zhoršován strachem a bolesti. Vyskytne-li se riziko šoku, může už to, že postiženého uklidníte, povzbudíte a pohodlně uložíte, předejít zhoršení.

Příčiny šoku

Nejběžnější příčinou šoku je těžká ztráta krve. Šok nastane, když tato ztráta přesáhne 1,2 litru, což je asi jedna pětina normálního objemu krve. Tolik krve můžeme ztratit krvácením z ran, stejnou ztrátu krve však může způsobit i skryté krvácení z vnitřních orgánů, únik krve do tělních dutin, či krvácení z poškozených krevních cév při uzavřených zlomeninách. Šok může způsobit i ztráta jiných tělních tekutin, kterou způsobí například průjem, zvracení, neprůchodnost střev a těžké popáleniny. Šok nastane i tehdy, když je objem krve dostatečný, ale srdce jí nedokáže čerpat. To může být způsobeno těžkou srdeční chorobou, srdeční mrtvicí či akutním selháním srdce. K dalším příčinám šoku patří vyčerpávající infekce, nedostatek některých hormonů, nízká hladina cukru v krvi (hypoglykemie), podchlazení, těžké alergické reakce (anafylaktický šok), předávkování léky či drogami a poranění páteře.

Jak rozpoznat:

Na počátku:

Zrychlený puls.
Bledá, studená, vlhce lepkavá kůže, pocení.

Když se šok rozvine:

Šedomodré zbarvení (cyanóza) na kůži a hlavně na rtech. jestliže stlačíte nehet či ušní lalůček, nevrátí se jim barva hned.
Slabost a závrať.
Nevolnost, popřípadě i zvracení.
Žízeň.
Zrychlené povrchní dýchání.
Slabý, „nitkovitý“ puls, když vymizí puls na zápěstí, znamená to ztrátu zhruba 1/2 z celkového objemu krve.

Když slábne zásobení mozku kyslíkem:

Nepokojnost a agresivita.
Zívání a lapání po dechu.
Bezvědomí.

Nakonec se srdce zastaví

Účinky ztráty krve či tekutin

Přibližný ztracený objem -> Účinky na organizmus

0,5 litru

Žádné, či téměř žádné. Jde o množství odebírané při darování krve.

Do 2 litrů

Uvolňují se hormony jako například adrenalin, které zrychlují puls a vyvolávají pocení. Menší cévy v okrajových oblastech (například kůže) se stahují, aby se krev nasměrovala k životně důležitým orgánům. Šok začíná být patrný.

2 litry a více

Když se ztracený objem krve či tekutin blíží této úrovni, může být puls na zápěstí nehmatný. Postižený obvykle ztrácí vědomí. Může dojít k zástavě dechu a srdce se může zastavit.

Postup pomoci:

Ošetřete každou možnou příčinu šoku, kterou dokážete rozpoznat, například silné krvácení nebo vážné popáleniny.
Uložte postiženého na přikrývku, aby jste ho izolovali od studené země, Neustále ho uklidňujte a povzbuzujte.
Zvedněte a podložte mu nohy, aby se zvýšil přísun krve k životně důležitým orgánům. Dejte pozor, máte-li podezření na zlomeninu.
Uvolněte těsný oděv kolem krku, hrudníku a pasu, tak aby neškrtil.
Udržujte postiženého v teple tím, že mu tělo a nohy přikryjete kabáty nebo přikrývkami. VOLEJTE ZÁCHRANOU SLUŽBU (LINKA 155)
Sledujte a zaznamenávejte vitální funkce – úroveň reagování, puls a dýchání. Jestliže postižený ztratí vědomí, uvolněte dýchací cesty a zkontrolujte dýchání a nepřímou srdeční masáž.

DŮLEŽITÉ:

Dbejte na to, aby postižený nejedl, nepil, nekouřil a zbytečně se nehýbal, Když si bude stěžovat na žízeň, navlhčete mu rty trochou vody (nebo mokrou látkou).
Nenechávejte postiženého bez dohledu, s výjimkou případu, kdy jdete přivolat pomoc.
K zahřátí postiženého nepoužívejte přímý zdroj tepla, ani ohřívadlo s horkou vodou.